Ranní vstávání
Každé ráno, kdy vstávám do práce je pro mě peklem, násilným aktem, brutálním vpádem do teplem prozářené postele a hluboce omámeného vědomí....
Každý večer si nastavím mobil na půl šestou, jenomže když dojde na vstávání, aspoň 3x zmáčknu tlačítko "odložit" a magická síla polštářů je v té chvíli naprosto nepřemožitelná. V 5.50, někdy dokonce až v 6 se vzepjetím veškeré své vůle přinutím posadit a pak se zavřenýma očima poslepu doklopýtat do koupelny. V koupelně dosahuji vrcholu svého ranního utrpení, protože mé oči se z celé síly brání šlehnutí ostrého světla a tak nahmatám kohoutek a ještě na chvíli se během mytí oddám sladkému polospánku za zavřenými víčky. Pak většinou zjistím, že už nestíhám....
Komentáře
Přehled komentářů
...zjistit, že je nás tolik na tom stejně :-D s tím rozdílem, že tvůj článek pobavil a má rána mi moc zábavy nepřinášejí :-))) Další články budu s radostí očekávat....a jistě nejen já ;-)
Jak povzbudivé...
(Ludmila, 17. 12. 2009 12:40)